Хайуанаттар бағы, зоопарк – жабайы жануарларды қолда (торда, қоршауда) немесе жартылай қолда (табиғи мекендеу ортасына жақын көлемде қоршалған аумақ) ұстайтын ғылыми ағарту мекемесі.
Басты міндеті
ТарихыӨңдеу
Алғаш хайуанаттар бағы б.з-дан 1500 жыл бұрын Мысырда, 1000 жыл бұрынҚытайда («Білім бағы» деген атпен) ұйымдастырылған. Еуропада 18–19 ғасырларда ашылды (Венада 1752 жылы,Мадридте 1774 жылы, Берлинде 1844 жылы, Парижде 1858 жылы, Мәскеуде1864 жылы, тағы басқа).
Қазақстанның хайуанаттар бағыӨңдеу
Қазір дүние жүзінде 850-ден астам, ТМДелдерінде 33, Қазақстанда 3 хайуанаттар бағы (Алматы хайуанаттар бағы, Шымкент хайуанаттар бағы, Қарағанды хайуанаттар бағы) бар. Алматы хайуанаттар бағы 1937 жылы құрылған. Жер көлемі 54 га. 7секцияда хайуанаттардың 530-дан аса түрінің 5900-дей данасы тіршілік етеді. 77түр Халықаралық табиғат қорғау одағының,ТМД және Қазақстанның «Қызыл кітабына» енгізілген.
Қазақстан фаунасында кездеспейтінсүтқоректілер: барибал (Америка қара аюы), Африка арыстаны, Аустралия кенгуруі, Жапон макакасы, Үнді тырнасы, Мысыр кобрасы, Қытай аллигаторы; құстардың 70-тен астам сирек кездесетін түрлері: эму, нанду, тағы басқа. өсіріледі. Бақта ақ аю, парсы ірбісі, сервал мысығы, қызыл қасқыр, бегемот, Амур жолбарысы,т.б. жануарлар қоршауда көбейіп, ұрпақтарын жалғастыруда. Олар дүние жүзіндегі басқа хайуанаттар бағында өсірілетін түрлермен алмастырылады не сатылады. Кейбір түрлер, мысалы, тоғай бұғысы, ителгі табиғи мекендеріне жіберіледі. Бақта «Теңіз аквариумы»павильоны жұмыс істейді, онда әлемдік фаунада сирек кездесетін балықтардың, шаянтәрізділер мен қосмекенділердің бірнеше түрін тамашалауға болады.
Алматы хайуанаттар бағы сирек кездесетін және жойылып бара жатқан жабайы жануарларды қорғау жөніндегі көптеген халықараралық бағдарламаларға қатысады. Қарағанды хайуанаттар бағы 1938 ж. құрылған. Жер көлемі 14 га. Зообақта балықтардан:тұқылар, тұқытістілер, алабұғалар; құйрықты және құйрықсыз қосмекенділердің бірнеше түрі;бауырымен жорғалаушылардан: тасбақа, ешкіемер, ұршықсап кесіртке, жармасқы, нағыз кесіртке, сұр кесел; жыландардан:айдаһар, торлы жыландар, сұр жыландар;құстардан: қоқиқаз, құтан, ақ дегелек, қыран, сұңқар, тырна, балықшы тұйғын, шағала, жапалақ, т.б.; сүтқоректілерден:лемур, лори, мартышка, піл, қызыл қасқыр, Бұқар бұғысы, аю, кәмшат, т.б. аңдар бар
Okhrana okruzhayushchey sredy, ili prikladnaya ekologiya — kompleks mer, prednaznachennykh dlya ogranicheniya otritsatel'nogo vliyaniya chelovecheskoy deyatel'nosti na prirodu. V zapadnykh stranakh chasto ispol'zuyetsya takzhe ponyatiye envayronmentologiya (en:Environmental science), kotoroye v otechestvennoy literature vyrazhayetsya terminom «nauka ob okhrane okruzhayushchey sredy». Takimi merami mogut yavlyat'sya: Ogranicheniye vybrosov v atmosferu i gidrosferu s tsel'yu uluchsheniya obshchey ekologicheskoy obstanovki. Sozdaniye zapovednikov, zakaznikov i natsional'nykh parkov s tsel'yu sokhraneniya prirodnykh kompleksov. Ogranicheniye lova ryby, okhoty s tsel'yu sokhraneniya opredelonnykh vidov. Ogranicheniye nesanktsionirovannogo vybrosa musora. Ispol'zovaniye metodov ekologicheskoy logistiki dlya total'noy ochistki ot nesanktsionirovannogo musora territorii regiona. Opasnost' neobratimykh izmeneniy prirodnoy sredy v otdel'nykh regionakh Zemli stala real'noy iz-za vozrosshikh masshtabov khozyaystvennoy deyatel'nosti cheloveka. Po dannym Vsemirnogo soyuza okhrany prirody (The World Conservation Union) na 2008 god za posledniye 500 let polnost'yu vymerlo 844 vida zhivotnykh, a 23% mlekopitayushchikh i 16% ptits v mire nakhodyatsya pod ugrozoy vymiraniya. S nachala 80 gg. v srednem 1 vid/podvid zhivotnykh ischezal yezhednevno, a vid rasteniy — yezhenedel'no. Yezhegodno szhigayetsya okolo 1 mlrd. tonn uslovnogo topliva, vybrasyvayutsya v atmosferu sotni mln. tonn oksidov azota, sery, ugleroda, chast' iz nikh vozvrashchayetsya v vide kislotnykh dozhdey), sazhi, zoly i pyli. (Sm. Zagryazneniye atmosfery) Pochvy i vody zagryaznyayutsya promyshlennymi i bytovymi stokami (sotni mlrd. t v god), nefteproduktami (neskol'ko mln. t), mineral'nymi udobreniyami (okolo sotni mln. t) i pestitsidami, tyazholymi metallami (rtut', svinets i dr.), radioaktivnymi otkhodami. Poyavilas' opasnost' narusheniya ozonovogo ekrana Zemli (sm. Ozonovaya dyra). Sposobnost' biosfery k samoochishcheniyu blizka k predelu. Opasnost' nekontroliruyemogo izmeneniya okruzhayushchey sredy i vsledstviye etogo ugroza sushchestvovaniyu na Zemle zhivykh organizmov, v tom chisle cheloveka, potrebovali reshitel'nykh prakticheskikh mer po zashchite i okhrane prirody, pravovogo regulirovaniya ispol'zovaniya prirodnykh resursov. K takim meram otnosyatsya sozdaniye bezotkhodnykh tekhnologiy, ochistnykh sooruzheniy, uporyadocheniye ispol'zovaniya pestitsidov, prekrashcheniye proizvodstva yadokhimikatov, sposobnykh nakaplivat'sya v organizme, rekul'tivatsiya zemel' i pr., a takzhe sozdaniye okhranyayemykh territoriy (zapovedniki, natsional'nyye parki i dr.), tsentrov po razvedeniyu redkikh i ischezayushchikh zhivotnykh i rasteniy (v tom chisle dlya sokhraneniya genofonda Zemli), sostavleniye mirovoy i natsional'nykh Krasnykh knig. Prirodookhranitel'nyye mery predusmotreny v zemel'nom, lesnom, vodnom i drugom federal'nom zakonodatel'stve. Otvetstvennost' za narusheniya v oblasti okhrany prirody predusmotrena v gl. 26 UK RF, gl. 8 KoAP RF, a takzhe ustanovlena grazhdanskaya otvetstvennost' po nekotorym vidam pravonarusheniy. V ryade stran v rezul'tate osushchestvleniya pravitel'stvennykh prirodookhrannykh programm udalos' sushchestvenno uluchshit' kachestvo okruzhayushchey sredy v otdel'nykh regionakh (naprimer, v rezul'tate mnogoletney i dorogostoyashchey programmy udalos' vosstanovit' chistotu i kachestvo vody v Velikikh ozorakh). V mezhdunarodnom masshtabe naryadu s sozdaniyem razlichnykh mezhdunarodnykh organizatsiy po otdel'nym problemam okhrany prirody deystvuyet Programma OON po okruzhayushchey srede.
Қазақстан әлемдегі ең әдемі қала.Қазақстан - әлемдегі өте әдемі және достық жер.Мен өз елімді мақтан тұтамын, Қазақстанда Бәйтерек сияқты көптеген көрнекті орындар бар және көптеген басқа халықтар біздің отанымызда тұрады - қазақтар, орыстар, армяндар және басқа да адамдар.Менің көпшілігім Қазақстанның сүйікті қаласы - Астана.Маған көптеген қалалар ұнайды, бірақ Астана - ең керемет қала, мен Қазақстанды мақтан тұтамын!
Аяз ата жана жылда бизге сыйлыктар алып келдi.Балалар далада кар атысып ойнап жур.Балалар ойыншыктарга таласпай ойнады.Кишкентай балалар кумарлары канганша шанамен зулатып ойнады